Upload images to this post to show gallery.
Dološ rájes leat lávvorat leamaš eanet go dušše smáhkaguovddáhat min biepmus; dat leat leamaš oassi dološ siiddain, dearvvasvuođa liekasteamis ja máilmmi gávppi hábmimis. Indoneasia, iešguđetlágan šaddošlájaid riika, lea leamaš váldoguovddáš lávvorrávdde historjás. Dát lávvorrávdde historjá, mii lea dehálaš historjjálaš dáhpáhus, lea oaidnán dan, movt máilmmi kultuvrrat leat čohkkánan, gávppástalan ja ovttastahttán. Go mii dál geahččat Indoneasia máilmmi vuollái, mii gávnnahit ahte dat lea áibbas dehálaš báiki, gos leat eatnán dat dehálaš lávvorat mainna máilbmi lea ráhkistan.
Dehálaččat, mii smiehttat njeallje dehálaš lávvora, mat leat šaddan Indoneasia dehálaš symbolan: Múskat (Pala), Bunga Pala (Mace), Cengkeh (Cloves) ja Kayu Manis (Cinnamon). Dát árbevieru lávvorat leat váikkuhan eai dušše Indoneasia kultuvrra, muhto maid máilmmi gávppi, politihka ja gievkkankultuvrra. Dat leat seilon máŋga čuođi jagi ja leat dál maid dehálaččat sihke gievkkanis ja dearvvasvuođas.
Dát lea mii ii leat dušše jurdda historjjás, muhto ealáskit mátki dálá áigái, gos inaspices.com doallá Indoneasia lávvorárbevieru eallin. Dát árbevieru lávvorat leat duođaid dehálaččat ja gádja Indoneasia riikka kulturhistorjjás.
Máluku-sullot, maid dálá áiggis gohčodit Lávorat-sulluin, leat Múskata (Pala) ja Bunga Pala (Mace) oru. Múskat šaddá Myristica fragrans muoras, mii lea suvdilis ja borggis muorra. Dán muoras šaddá dehálaš šaddu, mas mii oaččut guokte iešguđetlágan lávvora, mat muđui leat áibbas eará smáhka ja ávki.
Go Múskat šaddu lea gárvvis, de dat rában ja boahtá ovdan njálmmáš, mii lea dego čáppat, lávssat, seahkáiduvvon rupmaš (Bunga Pala). Bunga Pala lea olggobealde dát čáppat rupmaš, mii sevdnjoda, ja sisabealde fas lea čáppat ránis biju, mii lea múskat. Múskat bijus lea čikŋut, sávrres ja liekkas smáhka, ja Bunga Palas lea ges delikáhtat ja lieđđi smáhka, mii muittat muhtun muddui Múskata smáhka, muhto ii leat seamma garas.
Historjjás leat Múskat ja Bunga Pala leamaš gáibitlaš, ja muhtun áiggis ledje dat dárvvidii divrrasabbo go golli. Ovdamearkka dihte, dološ Eurohpás lei múskat krydd dehálaš buktin, ja dan geavahedje earret eará biepmu smáhkaheapmái, dálkkaslaŋŋii ja maid jurddašan dihte ahte dat suodjalii roahtu vuostá. Múskata historjá lei váldoávnnas eurohpálaš kolonialisma doaimmain, go Portugal, Holland ja Englánda dáistaledje Maluku sulluid badjel beahkimis dán dehálaš lávvora geahččanguovddážin.
Múskat sisdoallá Myristicin, mii lea earenoamáš organálašeana mii addá dasa erenoamáš smáhka ja maid sáhttá leat neuro-aktiivvalaš go geavahuvvo stuorát meari. Muhto smávva meari biepmus lea dat áibbas sihkkar ja addá biepmui earenoamáš ja njuoskkot smáhka. Go geahččat, dát lea múskat (isa nutmeg) mii ain geavahuvvo olles máilmmis.
Dán beaivve Múskat ja Bunga Pala leat ain dehálaččat máŋga gávppis. Ovdamearkka dihte, mace hps (hand-picked selected) mearkkaša alla kvalitehta Bunga Pala mii lea gálggalaš ja čorgat. Dát lávvorat leat áibbas dehálaččat borramušaid smáhkaheapmái ja addet dasa erenoamáš miellagiddevaš smáhka, mas šaddá máilmmi birra máilmmi čoakkádagaid ja gievkkančoakkádagaid earenoamáš.
Cengkeh (Cloves) leat maid Maluku-sulluid oru, earenoamážit dain sulluin dego Ternate ja Tidore. Cengkeh, mii lea Syzygium aromaticum šattus, leat ráŋggis, njulget, dego nállat. Dát bohtet Cengkeh muora áigge, ja leat earenoamážit smáhkaguovddáhat. Dološ máilmmis, ovdal go lei friddja gávpi, ledje Cengkeh maid divrrasabbo go golli, ja ledje dehálaččat gávppis.
Cengkeh historjá lea áibbas miellagiddevaš. Kiinnás geavahedje Cengkeh jo dološ áigge go sii dalle boradedje keaŋggáid ovdal go sii sártnu leat rájes, vai sii ii dáhttun šuostut. Romálaš imperiuma áiggis ledje Cengkeh maid dehálaččat, ja ledje dehálaččat máŋga dálkkaslaš doaimmain. Dán áigge Cengkeh leat geavahuvvon máŋga biepmus ja dálkkaslaččat, ja leat áibbas dehálaččat spices in (lávvorat máilmmis).
Cengkeh lea čavgat, sevrres ja liekkas smáhka. Dat lea dehálaš máŋga Indoneasia borramušain, dego Rendang ja soto, muhto maid eanet máilmmi borramušain, dego máŋga eurohpálaš ja árabialaš gievkkanis. Dan olis leat máŋga lávvorat geavahuvvon dálkkaslaš doaimmain, ja Cengkeh lea maid dehálaš máŋga dálkkaslaččat, dego analgesikan ja antiseptikan. Dát lávvor lea maid dehálaš go geavahuvvo cigárette dahkamis.
Kayu Manis (Cinnamon) lea okta máilmmi dološ lávvoris, mii lea šaddan máŋga čuođi jagi. Vaikko Kayu Manis orru Šri Lankas, lea Indoneasias maid stuora produšuvdna Kayu Manis-šattus, eandalit Cinnamomum burmannii šládja. Dát skálbma lea geavahuvvon sihke gievkkanis ja dálkkaslaččat juo dološ áigge Egyptas ja Kiinnás.
Kayu Manis lea njulget, earenoamáš, ja liekkas smáhka. Dat addá njulget smáhka sihke čábba ja sálti biepmuide, dego gáhkut, čáhččabiepmut, ja dego máŋga lihan. Indoneasias Kayu Manis lea dehálaš máŋga tradisionála gievkkanis, dego Gulai ja Kari. Dan earenoamáš smáhka lea šaddan oassi máŋga máilmmi gievkkanis.
Dán lávvora geavahus lea nu máŋggalágán. Dat sáhttá leat geavahuvvon olles ránus, dahje jorahuvvon lávvorsuddon. Kayu Manis lea maid dakkár lávvor mii lea dehálaš máŋga dearvvasvuođa doaimmain, dego antioksidánttan ja maid sáhttá doallat varrasuohkara bajás. Dán beaivve lea Kayu Manis ain áibbas dehálaš lávvor máilmmis ja geavahuvvo máŋga iešguđetlágan doaimmain.
Indoneasia iešguđetlágan lávvorat (aspices) leat váikkuhan eai dušše gávppi, muhto maid máilmmi gievkkankultuvrra. Dát lávvorat leat addán borramušaide ođđa smáhka ja ávki, ja leat hábmán máŋga kultuvrra borramušmaid. Ovdamearkka dihte, lokum, mii lea turkkalaš njálgat, lea dakkár borramuš mii geavaha earenoamáš lávvoriid, dego Kayu Manisa, addit dasa erenoamáš smáhka. Dát čájeha movt Indoneasia lávvorat leat olahan máilmmi čađa ja šaddan oassin iešguđetlágan kultuvrrain.
Eai dušše smáhka, muhto maid dearvvasvuođa ávkkut leat leamaš dehálaččat dán lávvorrávdde historjás. Dološ dálkkasdieđut, dego Ayurveda ja Dološ Kiinná dálkkasdieđut, leat geavahan dán lávvora dálkkasin máŋga lávvušin. Múskat lea geavahuvvon vuostágođđin, Cengkeh vuostábealšešmušin ja Kayu Manis vuostá varrasuohkaris. Dát dearvvasvuođa ávkkut leat šaddan oassin máŋga álbmogiid árbevieruin.
Vaikko máilbmi lea molsašuvvan, leat Indoneasia árbevieru lávvorat seilon dehálaččat ja relevantat. Dálá áiggis, go olbmot ohcet eanet luondduávnnasiid ja dearvvaslaš borramušaid, leat dát lávvorat šaddan eanet ja eanet populáran. Dat leat geavahuvvon eai dušše borramušain, muhto maid kosmetihkas, duššas ja maiddái dálkkasain. Dát árbevieru lávvorat leat duođaid dehálaččat, ja leat ain doaimmas dálá áiggis.
Lávvorrávdde historjá Indonesias ii leat dušše mii lea leamaš, muhto maid mii lea dál ja mii boahtá. Indoneasia lea ain okta máilmmi stuorámus lávvorbuktadin, ja doallá árbevieru eallin. Dát máilmmi lávvorat, maidda lii okta Múskat, Bunga Pala, Cengkeh ja Kayu Manis, leat dehálaččat min čáppat máilmmis.
Mávssolaš lávvorat leat goit ain dehálaččat Indoneasias, ja dát lea árbevierru mii ii jávka. Go mii geavahut dán lávvora, mii ii leat dušše smáhkaheamen biepmu, muhto maid ovttastahttán historjáin ja kultuvrrain, mat leat čohkkánan máŋga čuođi jagi. Čoarvi historjjálaš máškkis, geavatlaš árbevierus ja dálá áigge doaibmmas, lea Indoneasia lávvorrávdde historjá duođaid ealáskit ja miellagiddevaš. Dát lávvorat leat duođaid dehálaččat ja ávkkálaš min dearvvasvuhtii ja biepmui.
Čoarvi dán lávorrávdde árbevierus ja oza earenoamáš, kvalitehtalaš Indoneasia lávvoriid iežat gievkkanii ja eallimii. Ráhkis Indoneasia lávvorrávdde čáppavuođa ja ealálasvuođa inaspices.com bokte. Doppe gávnnat buoremus Múskat, Bunga Pala, Cengkeh ja Kayu Manis, mat leat buvttaduvvon Indoneasia čáppa eatnamis. Leage buorre, ja oza iežat dehálaš lávvora dál!